Přepadení 13. okrsku
25. 4. 2007
Přepadení 13. okrsku
V roce 1976 vtrhnul tehdy téměř neznámý John Carpenter do kin sesvým nízkorozpočtovým thrillerem Přepadení 13. okrsku. Divoká jízda plná násilí, krve a depresivní mrazivé atmosféry mohla vzniknout jen v sedmdesátých letech. Jednoduchý příběh o malé skupince policistů, která musí spojit své síly se zatčenými zločinci, aby přežili obléhání gangu, se stal kultovní záležitostí. A jako taková se jednoho dne musela zákonitě dočkat remaku.
Hned na začátek je ale nutné upozornit, že remake je to velmi
volný. Pro mě naprosto neznámý režisér Jean-Francois Richet se rozhodl
držet se původního příběhu, ale všechno ostatní si udělal po svém, což
je jedině dobře. Carpenterovská divočina už totiž za sebou jeden
nepřiznaný remake má. Před čtyřmi lety vznikla ve francii akční nonstop
jízda Vosí hnízdo, která má s původním Přepadením 13. okrsku
společného možná víc, než tento oficiální remake. Jean-Francois Richet
se zkrátka vydal úplně jinou cestou. Což ale v žádném případě není na
škodu.
Hlavní postavou příběhu je mladý detroitský policista Jake Roenick
(Ethan Hawke). Ještě před pár měsíci pracoval jako agent v utajení, ale
po nepovedené akci, ze které se jeho dva kolegové nedostali živí, se
rozhodl práci v terénu opustit. Právě teď, poslední den roku 2004, má
za úkol dohlédnout na závěrečné práce při uzavírání staré a dosluhující
budovy 13. okrsku. Silvestrovská idyla ale skončí dřív, než vůbec
začne. Do stanice odříznuté od světa sněhovou bouří totiž dorazí
transportní autobus se čtveřicí gangsterů. Jedním z nich je i Marion
Bishop (Laurence Fishburne), jeden z nejhorších detroitských zločinců,
který je obviněn z vraždy policisty. S prvními minutami nového roku se
ale zkazí všechno, co se zkazit může. Maskovaní ozbrojenci vtrhli na
policejní stanici a s jejich příchodem na okolní sněhovou pokrývku
dopadají první kapky krve. Pro policisty i zločince na 13. okrsku
začíná boj o přežití a pokud se všichni chtějí dožít rána, budou muset
spolupracovat. Není čas uvažovat nad tím, jestli je dobrý nápad dát
zadrženým do ruky zbraň. Kdo chce přežít, musí bojovat. Lidé venku
chtějí Bishopa a nezastaví se před ničím. Obléhání začalo… a na obou
stranách barikády jsou lidé s policejním odznakem.
Původní Přepadení 13. okrsku byla jedna velká akční jízda,
kde zfetovaní gangsteři padali po desítkách pod palbou obránců stanice.
Režisér Richet se ale rozhodl pro maximální realismus, a to jak
v přístupu k akčním scénám, tak v atmosféře, charakterech a chování
postav. Útočníci nejsou nemyslící zfetovaní gangsteři, ale
profesionálové, kteří si svého života cení a spíš než na početní
převahu spoléhají na techniku a speciální výcvik. Není zde ani jedna
scéna, kde by útočilo víc jak pět lidí zároveň. Akce je většinou reálná
a nikdo nevydrží víc jak dva zásahy. Scény jsou poctivě drsné a o
nějakou tu prostřelenou hlavu nebo upáleného člověka tu není nouze.
Přesto se všechna akce striktně drží v kolejích skutečnosti a
osazenstvo stanice má často problém odrazit útok třeba i jen dvojice
nepřátel. Pokud vás tedy už nudí obtloustlý Ice Cube skákající na
vrtulník a pronásledující ve svém superautě digitální vlak a raději
byste zkusili trochu té skutečnější akce, je pro vás Přepadení 13. okrsku ideální volba. Akce zde sice není tolik, ale napětí se dá dělat i jinak.
Největší pochvalu si totiž zaslouží režisér Richet a scenárista
James DeMonaco za práci s charaktery. Nejsou zde dvě, tři hlavní
postavy a zbytek jen jako maso na zabití. Každá z postav je v rámci
žánru hodně nadprůměrně napsaná a fandit budete všem. Dokonce chybí i
klasický zlý padouch a Gabriel Byrne v roli Marcuse Duvalla, velitele
útočníků, je sice pořádný hajzl, ale rozhodně ne bezcharakterní.
Jakkoli dobře napsané charaktery by ale přišly vniveč bez dobrých
herců. A obsazení je to, za co získává Přepadní 13. okrsku hodně
bodů navíc. Nejvíc prostoru dostali logicky Ethan Hawke a Laurence
Fishburne. Chemie, jaká je mezi nimi, se jen tak nevidí a jejich
společné scény jsou vrcholem snímku. Především Fishburne si postavu
drsňáka Bishopa vyloženě užívá. Charisma z něj doslova svítí na všechny
strany, a když se na obrazovce objeví, musí být každému jasné, že tohle
je NĚKDO. Vedle dvou hlavních herců se ale ani ostatní neztratí. Na
výběru herců si dal někdo pořádně záležet, protože takhle dobře
obsazený akční film, ve kterém by nebyli jen charismatičtí, ale
především schopní herci, jsem už dlouho neviděl. Jen ten John Leguizamo
by možná nemusel tak moc tlačit na pilu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář